Uuurrghh...

25. září 2017 v 20:25 |  Deník
Samozřejmě jsem si to teď večer zase zkazila...já se prostě bojím zase do any vrhnout na plno. Jenže když to dělám teď na půl, tak to nejde, protože to neberu tak vážně. Ale mám s ní už tolik zkušeností, že vím, jaká zase budu. Uzavřená do sebe, neustále myslet na anu a cítit se..jinak. Vidím, jak se mi zase zvětšují stehna, to oplácaný břicho. Nechci být ta oplácaná nebo krev a mlíko. Fuj! Chci být štíhlá. Možná i hubená.
Nejhorší je, že jsem tak rozmlsaná, že mě skoro nic neuspokojí. Já si to jídlo sice vychutnávám očima i chutěma, ale nestačí mi to. Musím si dát další. Nevím jestli je to zvyk nebo touha nebo co :D Naučila jsem se fakt špatnou věc a to nenasytnost. Nenažranost! Nemůžu najít žadnou aktivitu, která by mě odpoutala od myšlenek na jídlo. Která by mě zastavila před přejezním. Dřív jsem si šla radši cvičit gymnastiku a ta mě uspokojila, ale teď mě uspokojí fakt jen to jídlo. Chce jedině pevnou vůli, kterou očividně nemám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 I can I can | Web | 25. září 2017 v 21:15 | Reagovat

Jestli jsi už někdy předtím hladověla, tak je to nejspíš kvůli tomu :) tělo se automaticky bojí, že to budeš dělat znova a že anjednou nebude mít dost, tak chce víc a víc :)
Nevrhej se do any naplno, prosím... Já vím, že ty to zvládneš i bez ní! Jsi silná holka, věřím v tebe

2 Alice Alice | Web | 25. září 2017 v 22:59 | Reagovat

Máme to asi tak nějak stejně, buď pevná disciplína nebo se přežírám jak to prase...

3 K. K. | Web | 26. září 2017 v 8:12 | Reagovat

Taky jsem se teď rozežrala, zprasila a kdo víc o ještě. Cítím se naprosto zbytečná a jsem plná sebelítosti a obviňuji z toho každého jen ne sebe.. Jdu do toho stejně jako ty! Naplno!!

4 Jajinka Jajinka | Web | 26. září 2017 v 10:27 | Reagovat

A co zkusit chew and spit? Samozřejmě jen s jídlem, co je hodně tučné a jen někdy :)

5 skinny-hannah skinny-hannah | Web | 26. září 2017 v 11:58 | Reagovat

Je to těžké, chutě na jídlo mají prostě VŠICHNI a zvlášť po tom, co sis ho odpírala, si ho vážíš prostě víc:/
O nic nejde ale, na vše se musí pomalu:)

6 Xyla Xyla | Web | 26. září 2017 v 18:08 | Reagovat

Jsem na tom teď podobně. Ale to zvládneš zlato, věřím ti. Chce to čas, nespěchej. Jdi krůček po krůčku, pomalu ubírej hříchy a časem se dostaneš tam, kam chceš. Já chtěla všechno hned a to nikdy nedopadlo dobře. Tak snad se ti bude dařit líp, drž se, zlato!

7 Elena S. Elena S. | Web | 26. září 2017 v 20:21 | Reagovat

Tohle období jsem taky měla, prostě furt chutě, furt něco, je to šílený, když víš, že jsi měla už dost, ale stejně ještě něco hledáš v lednici...

Přítel před asi dvěma měsíci řekl - ne na mě, ale obecně, protože musí přes léto udržovat váhu - "musíš si umět odepřít". Furt mi to zní v hlavě a od té doby se držím úplně božsky.

Nehladovím, myslím, že jím s mírou a zdravě, hýbu se. Občas si dám v klidu dortík, když jsem s kámoškou na kafi, ale jinak si umím odepřít.
Není to o tom říkat si denně "občas neuškodí", ale najít tu míru, kdy je to ok a kdy je potřeba říct sama sobě "ne, děkuji".

Přeji ti, abys v sobě našla sílu (a zdravou míru :-)) a zároveň to nedohnala tam, kam nechceš.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama