Leden 2017

Depka

26. ledna 2017 v 20:24 Deník
Mám takovou depku, že je mi u pr..., že sem teď na noc sežrala pytlík brambůrek a čokoládu. Jsem v jednom kole a všechny týdny jsou stejné a já mám čím dál tím větší strach z blížící se maturity, na kterou se připravuji už teď. Ale ani to mě neuklidňuje, protože jsem na sebe zase přísná a přijde mi, že toho stejně dělám málo, že to nestačí. S mým sebevědomím na bodě 0 si už plánuji co budu dělat až tu maturitu neudělám (doufám, že nějakým zázrakem udělám, ale přijde mi to nereálné). Už ani tolik nepřemýšlím, kam jít na vejšku a spíš myslím na to, kam půjdu makat se základním vzděláním. Aspoň tu základku mám... Přijde mi , že udělat maturitu ze všech těch předmětů je nelidský a nadlidský výkon :D vůbec si nevěřím. Pomalu se vzdávám, ale uvnitř v sobě cítím bojového ducha :D někde tam je a určitě zvítězí nad depkou a doufám, že k maturitě půjdu s tím, že se fakt budu snažit to udělat a ne to tam jít jen zkusit.

4.1.

3. ledna 2017 v 19:04 Jídelníčky
Je na čase začít se hlídat. Jelikož se neustále přejídám a neumím se ohlídat, tak to zkusím jako před pár lety - naplánovat si jídelák dopředu, pak mám lepší pocit z toho, že si třeba nějaké z naplánovaného jídla nedám :)

s: x
s: mandarinka
o: jablko
s: (oběd) to co mamka uvaří
v: ovoce
pití: energiťák, čaje, voda
cvičení: alespoň 15 minut

Pesimismus

1. ledna 2017 v 20:25 Deník
Je to tu zase -_- volno končí, přítel mi odjel přes 100km ode mě kvůli práci, takže si přes týden nebudeme skoro ani psát a budu čekat na víkendy, kdy se uvidíme. Za to jsem vděčná, že aspoň ty víkendy nám to nezkazilo jinak bych se bez něj asi utrápila.
Už teď se mi nechce do školy. Jen si představím ty lidi, to prostředí, ten stereotyp přesně jak je to každý týden stejné...už chci mít po maturitě a jít z tý školy pryč. Tady to na mě působí tak depresivně.
Můj problém je ten, že když čekám než budeme s přítelem zase spolu, tak se mi vůbec nic nechce, jsem jako tělo bez duše a nic moc neudělám. Mám tolik plánů, co dělat, ale nedělám je, protože už chci ten víkend a být s miláčkem. A to chci právě změnit. Než se takhle užírat a jen čekat, radši budu cvičit, připravovat se na maturitu, číst, uklízet, prostě se zabavím a má to hned několik výhod - nebudu tolik jíst, uteče to rychleji, nebudu tolik myslet na přítele a na to, že zrovna teď spolu nejsme a ani se nenaděju a bude další víkend a budu mít dobrý pocit, že jsem se v tom týdnu zabavila a udělala něco smysluplného. :)