Duben 2016

Sebelítost

14. dubna 2016 v 18:14 Deník
Už jsem tu o tom psala. Neustále se lituji, den co den. Že dojíždím, že musím vstávat ve 3 na praxi, že mě můj obor nebaví (přitom mě začíná bavit), nedovoluji si žádnou radost, nemám už žádné koníčky, protože se neustále VYMLOUVÁM na nedostatek času. Začalo to asi od té doby, co měla mamka psych. problémy a na mě to doléhalo každý den ze bšech stran a já viděla všude kolem sebe normální lidi co mají normální život, normální rodiče a ne "psychouše" doma. Viděla jsem jen své problémy, přitom jiní lidě mají mnohem horší problémy a nikomu je necpou. I přesto se dokáží usmívat a nelitovat se. A já? Já to nedokážu...Musím už tak mc otravovat lidi v mě blízkosti svým pesimismem, negativním přístupem a litováním se. :( Moc mě to mrzí a uvědomuju si to. A hodlám s tím už konečně něco dělat!
"Sebelítost je smrtí, ze které není žádné vzkříšení - jde o jámu, ze které vás nikdo nevytáhne; sami jste si totiž vybrali, že v ní budete vězet."
Sebelítost má co dočinění s depresí a o té u sebe také nepochybuju. Nějaké dny se fakt držím a myslím pozitivně a pak to na mě dolehne a zase se přestanu držet. Vždycky si říkám, že pokud se budu zase litovat, přijdu i blízké osoby, protože je tím musím dost štvát.
Nebudu tu vypisovat "jak být optimistou" :D tyto pomůcky jsem si přečetla na netu a pokusím se jich držet :D :)